Svině zachraňují život 1. ČÁST

18. února 2016 v 0:01 | Kate |  Povídky

,,all of my kindness is taken for weakness"


Marie vzala její ruku a zavřela jí oči. Byla ak krásná. Jejich otec vždy říkal, že oči jsou křižovatky. Při pohledu do nich se rozhodnete, co je člověk zač. Anniny oči byly zavřené tak dlouho! Marie už ani nečekala, že by se otevřely. Přišla o tu poslední naději. Moc dobře věděla, co ji teď čeká. Naklonila se nad ni a pošeptala ji něco do ucha.....

oddělovač

Oblekla se a odešla. Před nemocnicí na ní čekal Tom. Objal ji. Bylo to poprvé, co cítil, jak se mu podlomila. On byl teď její pilíř. Rameny ji naznačil, aby se odtáhla. Marie si otřela slzu a podívala se na něj. Naznačoval ji, aby byla silná.
"Dobrá tedy" zašeptala mu do ucha, když ho pouštěla. Naposledy se na něj podívala a začla utíkat. Nechal ji. I přes to, že věděl, jak je to nebezpečné. Prostě ji nechal. Pak nasedl do auta a už se nikdy neobjevil.

Marie běžela. Začalo ji píchat v levém boku. Nedýchala správně, proto se zalykala. Ale bylo to, jakoby nemohla přestat. Jakoby jí pomalé umírání dávalo konečně chuť žít. Kdyby se mohla soustředit na své myšlenky, pousmála by se nad tou ironií. Uběhla asi kilometr, když se zastavila. Dál už neutíkala. Nepotřebovala to. Prošla kolem řeky a namířila do parku. Posadila se do vlhké trávy a počítala stromy. 34, stejně jako když byly malé. Napadlo ji, že by se možná měla vybrečet, dostat ze sebe to poslední. Nešlo to ale. Už ne. Ona nebyla vysílená. Byla zlomená.

'Poslední člověk, co za něco stál' řekla potichu. A pak ji to napadlo. Vstala a prohlížela si stromy. Když našla ten s nejvíc perfektní kůrou, zamířila k němu. Z batohu vytáhla lihovku a otevřela ji.

Zemřela pro vás.

Fyzicky cítila, jak se jí zastavilo srdce. Podlomila se jí kolena a jako, když člověk kleká, kácela se na zem. Nemohla dýchat. Věděla to. Nestalo se jí to poprvé. Obvykle v pudu sebezáchovy vytáhla berodual a 3x zainhalovala.
Teď ale už nechtěla. Nikdo tu pro ni nebyl. Otec zemřel před lety, sestru před chvílí odpojila z přístrojů. Zavřela oči a pokoušela se sebou neškubat. Její zrak ji začal zrazovat. Kdysi ostré obrazy stromu byly teď pusté, rozmazané, bez tvaru.

Někdo s ní zatřásl.. Křičel.. Ale to už nevnímala..


pokračování příště
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama